Thesaurus Testudinis Bohemiae
Repertoár drnkacích nástrojů v Čechách a na Moravě před r. 1800
- projekt realizovaný s podporou Grantové agentury České republiky (reg. č. P409/12/2517)
Loutna byla po celé 16. až 18. století nejrozšířenějším hudebním nástrojem a to i v zemích Koruny české. Dokladem této obliby jsou rukopisné i tištěné loutnové tabulatury nacházející se po celém území ČR.
O významu loutnového dění v renesančních a barokních Čechách a na Moravě v kontextu evropských dějin hudby svědčí nejenom stále sílící zájem zahraničních odborníků, ale i dobové prameny (např Baron 1727) podávající svědectví o celé řadě českých[1] loutnistů náležejících k tehdejší evropské špičce (v čele s J. A. Losym, nejvěhlasnějším loutnistou své doby). Takové zprávy o českých cembalistech či varhanících jsou zcela výjimečné nebo úplně chybí. Tuto historickou skutečnost dokládá i srovnání počtu hudebnin užívaných českými hudebníky a počtu skladeb českých autorů, kde např. k bohatému českému loutnovému repertoáru chybí ekvivalent v repertoáru pro klávesové nástroje.
Díky typickému druhu notace – loutnové tabulatuře[2] – je loutnová hudba stále ještě málo probádána, v důsledku čehož jsou naše znalosti o dějinách české instrumentální hudby renesance a baroka značně zkresleny. To je zčásti zapříčiněno i absencí bibliografických nástrojů – incipitových katalogů, které by podáním základní informace představily corpus loutnového repertoáru širší badatelské veřejnosti, tedy i těm, pro něž je čtení loutnové tabulatury překážkou.
Projekt Thesaurus Testudinis Bohemiae usiluje právě o poskytnutí základních, a současně podrobných informací o repertoáru loutnových tabulatur nacházejících se na našem území, a rámcově také tabulatur jež jsou prokazatelně české provenience a uložené v zahraničí.
a) shrnutí současného stavu poznání v problému, který má být řešen;
Česká republika
Za posledních třicet let bádání v oblasti repertoáru instrumentální hudby pro drnkací nástroje na našem území téměř nepokročilo. Po jednotlivých pracech a studiích F. Váni, E. Vogla máme sice k dispozici soupisy skladeb vybraných pramenů (tabulatur), avšak s dnes již neakceptovatelnými chybami a nepřesnosti. Největším nedostatkem těchto soupisů je absence hudebních incipitů jednotlivých skladeb. Jedinou výjimkou je incipitový katalog skladeb J. A. Losyho E. Vogla, dnes již však zastaralý (neúplnost, chybné atribuce atd.).
Zahraničí
Od prvního kroku W. Boettichera, evidujícího rukopisné prameny tabulatur pro RISM, vznikla řada užitečných bibliografických nástrojů loutnového repertoáru uvádějící též incipity (Rudén, Kirsch-Meierott, Prosser, Coelho ad.) avšak žádný z nich nezahrnuje ve výraznější míře české prameny (pouze Prosser uvádí všechny rukopisy pro mandoru). Situace je sice lepší, ale i katalog Ch. Meyera (část věnovaná rukopisům v ČR vyšla r. 1999) obsahuje celou řadu nepřesností a zavádějících informací. Především neuvádí incipity jednotlivých a výběr pramenů do něj zahrnutých je omezen pouze na rukopisné tabulatury pro loutnu a theorbu. Tištěné památky a četné rukopisy skladeb pro další drnkací nástroje (barokní kytara, mandora, calichon, cistra, mandolína, angelique) zůstaly zcela stranou.
Od projektu ECOLM (An Electronic Corpus of Lute Music) T. Crawforda bohužel nelze očekávat, že by se systematicky a v dohledné době věnoval bohemikálním pramenům, v současné podobě navíc ani neumožňuje vyhledávání skladeb a konkordancí dle incipitu.
Otázka způsobu začlenění skladeb dochovaných v tabulaturách do databáze RISM není stále vyřešena.
Závěr
Odborná veřejnost stále nemá k dispozici badatelský nástroj a zdroj informací představující instrumentální hudbu na našem území před r. 1800 v nezkreslené podobě (pokud dochovanost pramenů dovoluje). Význam vlivu drnkacích nástrojů a jejich repertoáru na českou hudební kulturu 16. – 18. století je sice vzhledem k významu a množství pramenů nesporný, zůstává však nadále opomíjen, nezřídka i v nejnovějších pracech.
b) cíl grantového projektu a časový rozvrh řešení, předpokládané výstupy;
Projekt Thesaurus Testudinis Bohemiae (dále jen TTB), je zaměřen na vytvoření incipitvého elektronického katalogu repertoáru drnkacích nástrojů (renesanční a barokní loutna, cistra, mandora, calichon, barokní kytara), který je dochován v rukopisných i tištěných památkách uložených na našem území, a rámcově také rukopisů, jež jsou prokazatelně české provenience a uložené v zahraničí. Jde o více než 70 svazků uložených, pocházejících z let 1523 – cca. 1775 a jsou mezi nimi jak unikátní rukopisy tak i vzácné tisky. Projekt má charakter základního výzkumu.
Projekt TTB, byť volně navazující na předchozí snahy F. Váni, E. Vogla a Ch. Meyera, je prvním počinem tohoto rozsahu a dosahu a vlastně prvním komplexním zpracováním celé české pramenné základny repertoáru pro drnkací nástroje zahrnující všechny dnes známé památky, a to s použitím nejmodernějších dokumentačních a katalogizačních nástrojů a metod, zčásti již osvědčených v zahraničí, zčásti vytvořených speciálně pro tento projekt.
Fáze realizace projektu:
1. Dokumentace a digitalizace všech relevantních pramenů
2. Vytvoření a naprogramování webového katalogizačního prostředí
3. Zpracování již zdokumentovaných rukopisných a následně tištěných pramenů a vytváření on-line incipitového katalogu repertoáru -zadávání dat
4. Interpretace a další publikace získaných dat popřípadě celého katalogu
Předpokládané výstupy projektu:
Důležitou součástí projektu je rovněž zveřejnění výsledků studií se záměrem nejen poskytnout badatelské výsledky vědecké veřejnosti a tím přispět k diskusi, nýbrž také upozornit širokou veřejnost na naprostou výjimečnost některých fondů loutnové hudby (především Lobkovické sbírky) a na celoevropský význam loutnového dění v Čechách v období baroka.
- průběžné dílčí studie v odborném tisku
- průběžná prezentace projektu a výsledků jeho realizace na odborných konferencích
- prezentace projektu na internetu
- průběžné publikování výsledků prostřednictvím on-line katalogu (po zpracování všech, v první fázi zpracovávaných pramenů přístupný též na DVD-ROM)
- uspořádání mezinárodní muzikologické konference Loutnové umění barokních Čech a Moravy